close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

"Můj milý deníčku,píše ti drahý Deidara"8

19. listopadu 2014 v 13:51 | lilik |  "Můj milý deníčku, píše ti drahý Deidara"
11.3.
Sasuke se pořád tváří nemocně,spí v mý posteli,jí moje zásoby, ale prozatím mi neleze na nervy.....celé dva rekordní dny.
Přijdu do pokoje a Sasuke nikde,prostě nikde.....Vytáhnu si svoji mega lupu a vidám se po jeho stopách.Naleznu ho s hlavou zabořenou v ledničce a okamřitě změním názor - Sasuke se tváří nemocně, spí v mý posteli, jí moje zásoby a nehorázně mi leze na nervy.
12.3.
Když jsem si plně uvědomil, že s Uchichou pod jednou střechou si dovolenou neužiju a jelikož se mi už i dost začalo stýskat po mé mp4, začal jsem si balit.
Přišel Sasuke a vyjeveně se ptal: "Hele, nechtěls náhodou měsíční dovolenou" "Ne, to sis to trošičku překroutil,já chtěl měsíční dovolenou bez tebe.
Do Akatsuki sídla jsme dorazili až po tmě, protože Sasuke děsně zdržoval.
13.3.
Druhý den ráno jsme se vykopali na snídani, už jsme tam byli všichni a čekali jen na toho nejmenšího, což byl Sasori.
Doploužil se do kuchyně smrtelně spomaleným tempem, ale najednou k nám přiskočil a vykřik mmha.
Všichni se děsně lekli a Pein sletěl ze židle, načež se Sasori zákeřně rozesmál.
Hidan,který se nejspíš lekl nejmíň, jakoby nic prošel okolo rozřechtaného Sasoriho a nepozorovaně mu zčořil loutku z které právě vylezl.
Sasori se zarazil ve své prezentaci ďábelského smíchu a sprintil si to za ním.
Po deseti minutách naprostého ticha jsme se rozhodli snídat bez nich.
14.3.
Přišel Sasori,bylo vidět, že má kruhy pod očima.
Za ním si to nakráčel Hidan s usměvem přez 50% svého obličeje.
Nechápavě jsem se na ně podíval.
Sasori mi sdělil, že se celou noc snažil přemluvit toho kostlivce, aby mu vrátil loutku.
Nakonec z Hidana vypadlo asi v pět ráno, že když sním bude Sasori chodit, tak mu loutku vrátí v původním stavu.....
"Na to sem samozřejmě nehodlal přistoupit",vyprávěl dál Sasori.
"Ale ten seschlouš mě začal vydírat."
"Utrhl mé loutečce vlas a hodil ho do drtiče odpadu."
"No, pod takovým psychyckým nátlakem jsem se nakonec vzdal a přistoupil na jeho podmínky."
Dopověděl Sasori a zdrceně se zhroutil na gauč v obýváku.
15.3.
Dnes jsme se opět "spořádaně" sešli na ranní stravu.
Sasori šel radši snídat do obýváku, protože nemohl vidět Hidana,který se tvářil, jako kdyby sežral sluníčko.Naše "světluška" se přesunula do obýváku,udělala kotoul přez opěradlo sedačky a objala dusícího se Sasoriho kolem ramen.
Když Sasori přestal zelenat děsně nenápadně se natáhl pro ten nejtvrdší polštář, který okupoval sedačku a uštědřil přímý zásah Hidanovi do ksichtu.
Po hodině: nějak, tak jsme se do tý bitky zapojili všichni, krom Konan, kterou čekal ůklid půlmetrové vrstvi peří z roztrhaných polštářů.
16.3.
Konan je na nás naštvaná a Kakuzo se ještě neprobral z toho šoku.....bude muset zaplatit všechny ty polštáře, co jsme rozcupovali.
Protože dnes máme všichni volno, půjdeme do nedaleké vesnice.
Když jsme dorazili zval nás Pein do nějakého zapadlého baru.....
17.3.
Hrozně mě bolí hlava a na boku mám něco těžkýho.
Nic si nepamatuju.
Hrozně namáhavě se otočím a hrůzou se mi zježí vlasy.
Na mě je přimáčklej Sasuke a to něco těžkýho je jeho ruka.
Odněkud bleskově vytáhnu kleště, vezmu Sasukeho za jeden prst a jeho ruku přesunu k zbytku jeho existence.Samozřejmě ho nechtěně proberu.
Mám jednuděsně zvídavou otázku a tak ji Sasukemu hned přednesu.
"Proč jsme v jedný posteli, to jsme spolu spali?"
"Co já vim, včera nás Pein děsně zlil a já si nic nepamatuju.....takže je to tak 50% na 50%.Pronesl Sasuke.
"50 na 50" vypadlo ze mě....
Áááááááá.....vyřítil jsem se z pokoje,ale narazil na hodbě na ječícího Sasori.
"Co se ti stalo?"
Probudil jsem se vedle Hidana, který se se mnou nejspíš vyspal.
"Tak to jsme na tom asi stejně" okomentoval sem to zdrceně.
Nejhorší bylo, že poslední vzpomínkou bylo, jak nám Pein objednával jednu sklenku za druhou a dál nic, prostě nic.
18.3.
Snažil jsem se vstřebat to, že se se mnou Sasuke možná vyspal.
Ano, opravdu jsem se snažil zapomenout, nebo na to alespoň nemyslet.
Byl jsem naprosto psychycky zdeptaný.....Sasori taky.....
Kolem nás se vznášela černá aura.
Všichni se nám vyhýbali.
19.3.
Ano dneska jsme dostali ten geniální nápad, že se půjdeme vyzpovídat.
Hidan byl sice zásadně proti, ale společnými silami jsme ho rozebrali na součástky a jeho ukecanou pusu zalepili kobercovou páskou (hledat izolepu by bylo hrozně náročné)
Potom jsme se vydali do kostela.
Když jsme vešli přivítal nás nějaký kněz s dlouhými bílými vlasy a červenýma čárama pod očima.
"Tak co vás trápí" "No" začal Sasori....."nejspíš jsme se s někým vyspali" dokončil jsem za něj.
"Jistě, předpokládám, že se chcete vyzpovídat"
Pojďte prosím za mnou.
A jak se otočil, vypadla mu z nohavice knížka ica icha paradise.
"Jo,tak ten byl výbornej" řekl ironicky Sasori, když jsme odcházeli.
20.3.
Kisame se rozhodl,že si pořídí akvárium.
Všichni ostatní s tím teda souhlasili, ale to jsme ještě nevěděli, jakou osudovou chybu děláme.
Když jsme se rozešli, letěl Kisame zavolat nějaké stavební firmě, která ihned přijela.
Kisame do svého pokoje nechtěl nikoho pustit, dokonce i Itachiho vykopnul a zabouchl dveře.
Po pěti hodinách řezání, vrtání a bouchání vyšli zaměstnanci firmy ven a nám poklesla čelist.
Ze společného pokoje Itachiho a Kisameho se stalo obří akvárium s tunely ke stolům, postelím a ke dveřím. Ze šoku nás probral až obří žralok, který proplaval dost blízko skla.
Kisame nás ale vůbec nenechal nějak okomentovat tento výjev.
Čapnul Itachiho, že ho provede a vůbec si nevšímal jeho vyděšeného pohledu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama