"Gaara no Sabaku"
Kioshi: Ze Suny přišla naléhavá zpráva, že je přepadli Akatsuki a unesli Kazakageho.Narutovi byla povolena účast v záchrané misi a proto s nimi musela jít i sestra, jelikož byla teď Uzumakiho ochranka. Všichni koukali na Hokage jako na cvoka když za Akatsuki poslala jinchuriki listové a ještě k tomu jen s jedním anbu. Potom s nimi šla Sakura, Tenten, Lee, Gai a Kakashi.
Sunaka: Zrovna teďka běžíme do Suny. Naruto je hrozně naštvaný a nervózní. Stromy začínají ustupovat a my se konečně dostáváme do pouště. Odsaď je to do Suny už jenom kousek. Když jsme tam dorazily musela jít Sakura léčit upírá s otravou. Prý se snažil zachránit Kazakageho a jeden z Akatsuki ho zranil. Přespali jsme v Suně a hned ráno vyrazili. Když se nám konečně podařilo dostat do úkrytu Akatsuki byly tam už jenom dva. Ten první byl upír posedlý démonem a ten druhý......jediná jeho živě se tvářící část byl válec v hrudníku, jinak to byla změť jedu zbraní a dřeva...loutkař. Seděli na těle s rudýmy vlasy. Před očima mi proběhl obraz světle modrých očí bez citů. "Gaara"zašeptala jsem tiché konstatování. Naruto se na mě udiveně podíval. "Ty ho znáš" Neodpověděla jsem. "Já je vyřídím", pronesl krvelačně ten červenovlasý,načež ten blonďák vzal Gaaru a výlítl na něčem podobném ptáku z jeskyně. Vydala jsem se za ním a Naruto hned za mnou.Celou dobu co jsme za ním běželi nás provokoval. Tečku za tím vším udělal, když vykřikl, že Gaara je mrtví. Obrátila jsem se na Naruta. "Můžu ho zachránit, když neprozradíš co jsem zač." Naruta to mírně vykolejilo, ale řekl: "jo, jasně" Otočila jsem se zpátky k blonďákovy, který se ještě pořád povíšeně šklebil, ale za chvíli se šklebit přestal. Koukal totiž do rudých očí bez zorniček, do očí čistokrevné bez citů. Vyskočila jsem až k němu, síla mě celou pohltila. On byl pořád v šoku, a tak dostal do obličeje plnou ranou. Odhodilo ho to dost daleko, potom jsem čapla Gaaru a seskočila zpátky na zem. "Ty si.......si.....čistokrevná" vylezlo z Naruta. "To ano. ale slíbil jsi, že si to necháš pro sebe." "Teď jdem vzkřísit tu mrtvolu" ušklíbla jsem se a prořízla si kůži na zápěstí a donutila jsem Gaaru pít. Asi po pěti minutách se probral a vytřeštil na mě oči, pak se mu do zorného pole dostala Narutova blonďatá hlava a on se na něj mírně pousmál. Nedaleko nás se ozval výbuch a Narutova zbrklá osobnost se znovu projevila se slovy, že tam přece zbytek týmu nemůže nechat. "No, tak to tak vypadá,že tě zpátky do vesnice budu muset dostat já" pronesla jsem ke Gaarovi, který byl už zase nervózní. "Ty jsi čistokrevná ?" "Kdybych nebyla, tak je ti moje krev celkem k ničemu" "To asi ano" "Kazakage, ty se mně bojíš ?" "Ne to....ne" řekl až moc rychle. "Tak čeho" "Jak mě chceš dostat do vesnice, já jenom, aby to nebyl nějakej trhlej nápad" Trochu jsem se pro sebe ušklíbla. Schýbla se ke Gaarovi a vzala ho do náruče. "Myslels třeba takovejhle trhlej nápad ?" "Jo" řekl potichu, ale to už jsem se rozeběhla. Konečně jsem mohla běžet na plno. Tohle nebyla hra s bratrem, kde jsem se musela snažit, aby mě dohnal. Už jsem zahlídla Sunu aproto jsem zastavila. Nechtěla jsem totiž rudovlasého kazakageho ztrapnit před celou vesnicí a proto jsem ho už jenom trošku podepřela, aby se doplahočil. Když jsem ho nesla, připadal mi celkem lehký. "Děkuju" vypadlo z něj. Když jsem ho položila na zem kouknul se mi do očí, které měli jen tak mimochodem zase svoji normální barvu a ta modrá ve mě vzbudila znova ten divný pocit. Ve vesnici se ke Gaarovi okamžitě nacpala jeho sestra a všichni ostatní. Slavili návrat svého kazakageho. Ikdyž jsem někde hodně hluboko podvědomě cítila, že bych s ním ještě alespoň chvíli zůstat, věděla jsem,že naše mise tady už skončila. Zeměkoule se točí, život jde dál a mi odcházíme.
Gaara: Když jsme se vrátily do vesnice všichni mě přiběhli přivítat. Ona odemně odstopila a s přibívajícími lidmi, kteří pořád přicházeli jsem ji ztatil z očí. Když se konečně zástup rozestoupil čistokrevná co mi zachránila život už tam nebyla. Nezeptal jsem se jí ani na jméno. Ale tmavě modré oči, které jsem viděl podruhé v životě jsem si zapamatoval. Kdybych nebyl kazakage, tak bych se vydal do Konohy se po ní zeptat, samozřejmě až bych se uzdravil, ale s její krví to asi nebude trvat moc dlouho, asi. Něco mě k ní táhlo. A ano mohl jsem si pogratulovat....jediné, co jsem o ní věděl bylo, že bydlí v Konoze, je čistokrevná a má krutý modrý oči. jsem opravdu extra nejlepší kazakage za existenci světa.