close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

"SOUROZENCI-kapitola8"

30. října 2015 v 5:00 | lilik |  SOUROZENCI
"Znovu do Suny"
Kioshi- Když jsme se vraceli, těsně před Konohou začalo sněžit. Padali velké bílé chuchvalce. Za mnou se šinula sestra. Hrozně hlasitě našlapovala do sněhu a bezmyšlenkovitě si koukala na špičky bot.Když jsem se chtěl dozvědět na co myslí dost naštvaně ze mě vykopla ze svých myšlenek se slovy "všímej si svého." Už jsem se o to nepokoušel, ale snažil se na něco přijít alespoň z toho jak se tvářila. Zase se mi to nepovedlo, i když chvilku jsem měl dojem, že se pousmála.
Už jsme se blížili ke Konoze, když jsme ucítili kouř. Sestra se jen mihla kolem, což neušlo pozornosti ostatních."co je sakra zač"ptal se mě Kakashi, ale já mlčel.
Sunaka-Přesně jak jsem čekala, náš dům byl rozebraný do drobků a dřevěné části už dohořívaly. S tímhle si musel dát hodně záležet. Zezadu ke mě přišel bratr a položil mi ruku na rameno.Vtomhle městě se nám to stalo poprvé, ale kvůli tomu, že nám někdo zapálil nebo jinak poškodil dům už jsme se stěhovali hodněkrát. Někdo se snáží vyhladit všechny čistokrevné upíry, nebo jim alespoň co nejvíc znepříjemnit život. K domu dorazil zbytek týmu a zaraženě koukali na trosky. Na pořízeních nových věcí, dokumentů a domu jsme neměli čas, protože Tsunade poslala bratra na jakousi tajnou misi s pár anbu a mě s Narutem a Sakurou zpět do Suny jako ochránce Gaary před Akatsuki.

Vyšli jsme z brány Konohy. Naruto byl hrozně rád, že zase uvidí Gaaru. Já nejspíš taky, ale svoji myšlenku jsem nedovedla do konce. Byla jsem mimo a to zapříčinilo, že sem si přítomnosti vlkodlaka který právě tvrdě narazil bokem do Naruta a odhodil ho tím dost daleko všimla až teď. Z koutku úst mu začala odkapávat krev, otřepal ze sebezbytky zeminy které pozbíral při svém ukazkovém pádu a také se přeměnil. Skrz jeho oči koukal rozčílený démon. Blížily se k nám další dva útočníci. Vyndala jsem si ze spodní kapsi kunai a skryla se za jeden z bílích stromů. Ti dva si mě nejspíš nevšimli a když probíhaly okolo mě můj kunai zkončiln v jeho žaludku a pokračoval rychlým tahem k hrudníku. Směs vyděšeného a překvapeného výrazu už mu na tváři nejspíš zůstane. Druhý se otočil za výkřikem teď již mrtvého těla a svůj rozzuřený pohled poté ztočil hned na mě. Naruto momentálně škubal na součástky někde v pozadí tělo vlkodlaka, který zaůtočil jako první."Proč jste nás napadli" položila jsem první otázku, která mě napadla. Viditelně se otřásl pod mím ledovým hlasem."Prozradíš mi to, nebo chceš pomoct ?" Podíval se mi do očí, v těch jeho tančily plameny pochybností, nakonec ale stejně promluvil drzím a posměšným tónem. "Proč bych to měl říkat netopírovi!" Než se vzpamatoval byl přimáčknutý ke stromu a propalovali ho rudé oči, teď už svůj vyděšený pohled neskrýval. "Zeptám se tě znovu,proč jste na nás zaútočily" Polknul....."byl, byl to rozkaz od lorda Orochimara, chtěl aby jsme vás oba zabili nic víc nevím, opravdu nic víc nevím." "Aha" řekla jsem jenom a promáčkla mu krk. Naruto ležel rozplácnutý ve sněhu a těžce oddychoval. "No ty zase vypadáš" poznamenala jsem k němu, protože měl všechno oblečení od krve. Otočil se na záda a usmál se na mrakodrap se jménem Sunaka, který se nad ním tyčil. "Zvedej se, musíme to ze sebe někde smýt.

"Jak by asi reagovali v Suně, kdyby tam přišli dva obyvatelé Konohy, kteří vypadají jako by se vykoupali v krvi, dožadující se schúzky s Kazakagem" "Noo" zatvářil se Naruto jako že korečně přemýšlí.... "při té lepší variantě by jsme spali v písku před branami Suny"

Za námi se táhla krvavá stopa. Naruto si fascinovaně koukal na ruku z které mu pomalu odkapávala krev. Narazili jsme na pár stromú, které uprostřed skrývaly jezírko, Naruto hnedka zvedl ruce nad hlavu jako kdyby se vzdával a za neurčitého zvuku, který jsem později identifikovala jako smích vlítl v oblečení do vody. Loudavě jsem došla k němu a kecla si do vody, aby mi koukal jenom nos. Nejspíš to zvládl s pomocí svého démona , ale nějak vylezl na hladinu jezírka a pomalu se narovnal, pak se otočil na mě a ušklíbl se. Taky jsem se vydrápala na hladinu jezírka asledovala co bude dělat. Proměnil se do své vlčí podoby, vyklepal ze sebe všechnu vodu, samozťejmě co nejvíc na mě a zmizel mi ze zorného pole. Chvilku trvalo než jsem ho našla, tak tohle bude zase pro jednou zábava, řekla jsem si pro sebe a vyrazila za ním.

Před Sunou se vyvaloval velký chlupatý chomáč s rudým žíháním, když jsem došla až k němu a zastínila mu světlo podívaly se na mě dvě modré oči. Pak se to něco protáhlo, zívlo a jakoby nic zase začalo chrápat. Já se s ledovým výrazem Antarktidy sklonila a vyškubla mu jeden, možná dva chlupy, což ho dostatečně probralo. "JAAUU" zařval Naruto už zpátky ve své lidské podobě a urputně si hladil vlasy. "Nechtěli jsme jít za Kazakagem" optala jsem se. "Vždyť už se sunu." "24,25,26....." Naruto se pečlivě soustředil na počet schodů vedoucích do pracovny kazakageho a já šla mlčky za ním. Co asi teď dělá bratr.....napadlo mě. Jenom doufám, že se mu nic nestane.

Čekali jsme před dveřmi až nám přijde ten extra unavený anbu co nás nepustil dovnitř oznámit, že nás kazakage přijal. Po deseti minutách se onen anbu vrátil a tvrdil, že kazakage je bohužel někde ve vesnici. Pro Naruta byla tahle zpráva velice zkličující, protože teď opět čelil neůprosnému nepřítelovi-ultra dlouhým schodům.....S povzdechem se je vidal zdolat já opět za ním, ale scvody mi nevadili. Co by to bylo za čistokrevného upíra, kdyby se vyčerpal po pár poschodí výšlapu a sestupu. "Hodina povinného odpočinku" prohlásil vážně Naruto, když jsme došli až dolů. Proměnil se ve vlka, stočil se do klubíčka a dál se mnou nehodlal diskutovat. Opřela jsem se o zeď budovy, z které jsme právě vyšli a svezla se do sedu, hnedle vedle toho cvlupatého chomáče. Takto vznikla naše taktika vyčkávání. Kazakage se stejně musí dřív nebo později vrátit. Naše logika i odpočinek byl surově vyrušen hulákajícím anbu, který histericky pořvával, že nemůže najít kazakageho.

Rozmrzele jsme se sebrali a vydali se ho hledat. V půlce vesnice jsme se rozdělili v domění, že společně ho opravdu nenajdeme. Dostala jsem se nad vesnici a tam ho uviděla. Koukal směrem dolů na střechy domů a nejspíš byl někde hluboko ve svých myšlenkách ,protože si mě nevšiml. A tak jsem si ho zezadu podrobně prohlížela.Suchý pouštní vítr pohazoval pramínky rudých vlasů a sem tam do nich zapletl zrnko písku. Najednou se jeho tělo naplo a on se rychlostí blesku otočil, stejnou rychlostí se do mě opřela vlna písku, kterou kazakage používal jako štít. Gaara na mě chvilku nevěřícně koukal a potom jakoby mu dotekla spojitost, nechal písek klesnout k zemi. Teď jsme tam stáli oba s dost překvapeným výrazem. Já byla dost ohromená tím, že mě chytil do písku takovou rychlostí a Gaara přemítal nad mou samotnou existencí. "He" vydal ze sebe nakonec. "Mě a Naruta poslala Tsunade-sama, abychom tě hlídali před Akatsuki. Pak nastalo trapné ticho, které však vzápětí přerušil Naruto "Detabayo, taky jsi mohla říct,že jsi ho našla" rozčiloval se. Poté se přihnal ke Gaarovi a drtil ho ve vlkodlačím obětí.

Gaara: seděl jsem nad vesnicí a přemýšlel jestli bude lepší vydat se do Konohy osobně a hledat.....sakra vždyť já ani nevím jak se jmenuje. Náhle jsem se ale zarazil.....někdo stál za mnou. Co nejrychleji jsem se otočil a chtěl jsem dotyčnou osobu zasypat pískem, než jsem si uvědomál, že je to ona. Čistokrevná co mi krade myšlenky, stojí předemnou a propaluje mě tmavě modrým pohledem. Písek už znovu ležel na zemi a mi se teď zkoumavě prohlíželi. Než se nadáli stál tam ale Naruto a celý šťastný z objevu s názvem Gaara onon objekt chtěl umačkat v přátelském objetí. Pak mě chňapnul jenom kolem ramen a vykročili jsme dolů do vesnice. Čistokrevná šla za námi a já celou dobu cítil její pohled v zádech. Měl jsem z ní strach, ale zároveň jsem pociťoval mravenčící pocit radosti z jejího příchodu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama